Novy Zeland 2003-2004

21.10.-28.10. Auckland, Northland

domu - << kapitoly >>

utery 21.10.

Proti pohode v Singapuru tu mame spoustu starosti. Jednak sehnat ubytovani a dopravu z letiste, pak potrebujeme koupit auto, zaridit registraci, pojisteni, koupit nejake nutne veci a rychle zmizet z Aucklandu. Navic nam tu vsechno pripada ukrutne drahy. Nakonec jsme sehnali hostel Fat Camel na Fort Street a shuttle za 35 pro 4. Shuttle nam v hostelu proplatili a bytovani vyslo na 20 na osobu a noc. Ja s Vaskem v jednom sestiluzaku a Spletenec s Lachtanem na druhem. Spolecny zachod a koupelna, ale docela pekna a cista.
Jeste odpoledne jsme se seli bez Vaska projit do centra. Sli jsme kolem Skytoweru "nekam dozadu". Nasli jsme supermarket na rohu College hill rd a Beaumont hammer, kde meli snad o neco levneji nez v centru. Navecereli jsme se u more (housky se syrem a kecupem) a vratili se na hostel. Vecer jsme dali poprve Internet na hostelu - hodina za 3NZD. Kolem desaty jsme uz byli v posteli. Nejak nas to cestovani unavilo, Vaskovi je navic porad zle.

streda 22.10.

Rano se nam nechtelo z postele a to jsme chteli byt brzy v autobazaru - rano je tam pry nejlepsi vyber. Lachtan se Spletencem potrebuji navic sehnat IRD number ktere je potreba, kdyz clovek shani na NZ praci. Nemaji o tom ale nic zjisteno, jen to, ze to pry jde, a tak jsme jeste zaskocili na net. Z toho, co jsme nasli to vypada, ze to asi nebude takova sranda, jako driv. Kluci navic neumi moc anglicky, tak se na vsechno musime ptat my. K autobazaru v 190 Hubson stree jsme se dostali po jedny. Aut tam bylo vsehovsudy 7. Rozmezi tak 1300 az 2500 NZD. Koukli jsme jeste na inzeraty v Central Backpackeru, ze na par zavolame. Pak jsme se rozutekli. Vasek spat, Lachtan se Spletencem nakupovat, ja jsem se sel znovu zeptat do bazaru na technika, ktery by pripadne prohlednul nase "nove" auto. Cestou jsem zasel na obed k cinanovi - ryze se zeleninou, nejakou omackou a par kousicku kureciho masa za 3,50NZD. To mi prislo jako docela dobra cena. Ve 3 hodiny jsem vyzvednul DsDcka pod Skytower a dorazili jsme do hostelu. DsD si ustlal a vytuhnul, my skoro taky. V 7 hodin jsme zakusili free veceri v hostelu (tak 1/4 normalni porce) a hladovi jsme vyrazili do mesta na internet za 2NZD/h. V deset jsme byli zpet. Ostatni spolubydlici parili ve spolecenske mistnosti, ale my jsme nemeli ani silu ani alkohol, tak jsme sli spat.

ctvrtek 23.10.

Vstavali jsme v 8:30 a po devaty (skoro podle planu) jsme vyrazili do bazaru. Aut tam o moc vic nebylo. Zaujala nas Toyota Corona '87 za 1100NZD. Technickou (W.O.F.) ma do 10.ledna (tady se u starsich aut davaji technicke na 6 mesicu). Chteli jsme auto s WOF alespon do konce unora, at neni problem ho v pulce ledna zase prodat. Okoukli jsme to (vubec tomu nerozumime), nechali nas v tom projet (nase prvni rizeni vlevo - hruza!) a domluvili jsme s nimi, ze si nechame udelat WOF a kdyz to projde, koupime to. WOFem auto proslo (ted je az do dubna), jen bylo potreba vymenit predni pneu a casem pry chladic - je docela zrezly. Auto jsme tedy koupili za 1000NZD (stovku nam slevili). 220 Stalo pneu a 35 novy WOF, tedy celkem 1255NZD. Vsichni jsme z toho vypleskany a nevime, na co vsechno jsme zapomneli nebo co jsme zvorali. Ted shanime pojisteni odpovednosti. Povinne to tu neni, ale nechceme to bez nej riskovat. Asi az 4. pojistovna nas byla ochotna pojistit - National Auto club. Mame na ni jen cislo a smlouvu nam poslala faxem. Vubec tomu nerozumime a pobocku nemaji v Aucklandu, ale ve Whangerei. To mame nastesti pri ceste. Zajel jsem nasim novym autem k hostelu (asi jen 3km, ale v centru Aucklandu a hlavne po leve strane!), nalozili jsme batohy, ktere tu na nas cekaly schovane na recepci a trada po motor highway 1 na sever. Trochu nas znervoznuje rucicka teploty motoru - obcas je uplne na konci cerveneho, pak zase skoci nekam do poloviny na spravnou teplotu. Trochu nas znervozila i rucicka na nadrz, ktera z pulky docela rychle padala dolu. Vzali jsme 40 litru za 44NZD a doufame, ze to nekam vydrzi. Kousek za benzinkou jsme odbocili na vedlejsi cestu - prasna cesta v lese mezi farmami. Asi po 5km jsme nasli misto kde jsme si ustlali pod sirakem, Vasek si postavil stan. Dali jsme si pivko na spani a usnuli pod zarivou jizni hvezdnou oblohou (TSNTT :-). V noci jsem docela klepal kosu.

patek 24.10.

Vstali jsme v 7 hodin a trvalo nam to pres 2 hodiny, nez jsme se najedli, sbalili a vypadli. Jeli jsme do Whangerei, kde jsme sehnali pojisteni a poptali se u servisu na chladic - pry to vypada v poradku a jeste to vydrzi. Odpoledne jsme dorazili do Paihia v Bay of Islands. Celou cestu ridi Vasek a vypada to, ze uz si na rizeni vlevo zvyknul. V jedne luxusni osade s vyhledem na nadhernou zatoku jsme dali svacu. Kousek od Paihia jsme zakempovali v Twin Pine campu a vratili se do Paihia trochu se projit a koupit pivka na vecer. V kempu jsme pak zalezli do jednoho stanu a mastili jsme kostky a pili piva. Pred jedenactou chcipla baterka, tak jsme to zalomili ke spanku.
[Kemp 10NZD/os .. nahlasili jsme jen 4 lidi; Piva: 2x18 tretinek "Ice" za 44NZD]
[Vaska pobavil prospekt na lyzarske stredisko v Tongariru: "Vyhodne umistene jihozapadni svahy zarucuji dostatek snehu az do konce zari"]
celkem uz najeto 475km

sobota 25.10.

Rano v kempu jsme se hrozne flakali a vyrazili jsme az po dvanacty. Nejdriv jsme se zajeli podivat do Waitangi - maorske shromazdiste, ale 10NZD/os nas odradilo. Dojeli jsme do Kerikeri, kde jsme nechali Lachtana se Spletencem na farme Hideaway Lodge. Lachtan zjistil, zemi nefunguje jeko Visa od Sporitelny. ... a zustali jsme tri, to je najednou v aute mista! Kuft nam stejne zustal plny kramu. Nakoupili jsme v Kerikeri nejake ovoce. Byl to jen pultik u farmy s typtlema ovoce, cenou a kasickou. Pak jsme jeli do Matauri bay. Lezi tu vrak Rainbow Warriror, ktery potopili pred par lety Francouzi. K pomniku jsme nesli, jenom jsme si sedli na plaz, kochali se a jedli koupene pomerance, jsou vyborne a sladke, dost spatne se ale loupaji. Uz jsme se nevraceli na hlavni silnici a po vedlejsi bliz k mori jsme jeli do Whangaroa. Cesta nejdriv vypadala vyborne (kvalintni nova asfaltka), parkrat se nam ale na par kilometru ztratila a jeli jsme po hrozne kamenite prasne ceste. U Whangaroa jsme udelali nas 1. trek na Saint Pauls rock (2km a 130m do vysky). Koukali jsme, ze i na docela kvalitnich silnicich, kde se smi 100km/h jsou jen jednoproude mosty s prednosti v jednom smeru. K veceru jsme dojeli k Awanui k jiznimu konci Nine miles beach. Jsou tu pekne surfovaci vlny, ale dost studena voda. Po plazi se da jezdit autem, ale je to riskantni (kvuli zapadnuti a prilivu, kteru ji celou zaleje) a musi se to umet, tak na to radeji prdime. Po tme jsme postavili stan mezi dunami asi 50m od plaze, aute jsme nechali asi 1km ve vesnici.
[Ovoce: asi 4kg pytel pomerancu za 5NZD, pak 2 druhy mandarinek za 1NZD a 2NZD za asi 1,5kg a nakonec grepy taky za 2NZD 1,5kg.]

nedele 26.10.

rano jsme vstali v 7, u auta jsme posnidali pomerance a toustovy chleba s maslem, nic jineho totiz nemame. Byla to jeste dlouha cesta na Cape Reigna a poslednich asi 25km byla zase prasna cesta. Tady je to asi normalni, snad si na to my i auto zvykneme. Cape Reigna je ale skoro nejsevernejsi vybezek - 34stupnu, 25 minut jizni sirky. Cestou zpet jsme se stavili u Te Paki river. To je severni vjezd na Ninety miles beach. Nezajeli jsme az k plazi (cesta vede pres brody), ale jen k pisecnym dunam. Tady jsme si trochu zadovadeli v "pousti". Cestou na jih jsme se jeste na chvilku stavili na jihu Ninety miles beach a zkusili si trochu zajezdit po plazi. Byla to docela sranda. Stavili jsme se jeste v Kaitaia na nakup a dokonce jsme nasli otevreny obchod (je nedele po 18h!). Navecer jsme vyrazili po silnici 1 na jihovychod. V horach jsme nasli odpocivadlo, kde jsme navarili (poprve: testoviny s kecupem, cibuli a nakrajeny uzeny) a dokonce i prespali.

pondeli 27.10.

Kolem pul osme nas probudili auta, ktere obcas zastavili na nasem parkovisti. Dali jsme rychlou snidani a vyrazili za Lachtanem a Spletencem do Kerikeri. V pul jedenacty jsme je nasli v Hidaway Lodge rozespale snidajici. Uz byli zabydleni, zadim ve stanu, ale planovli chatku. Maji to tam docela pekny, spolecenskou mistnost a kuchynku. Prace pry bude do tydne. Vzali jsme je na vodopady kousek za Kerikeri, udelali nakup, vyhodili je zpatky v kempu a vyrazili na Ngawha springs u Kaikohe. Cestou to v aute zacalo hrozne smrdet a nikdo se k "tomu" nechtel priznat. To bylo neklamne znameni, ze uz jsme blizko. Ngawha springs jsou totiz smradlave termalni prameny u kterych jsou udelane bazenky. Muzete se tu do nich za 4NZD nalozit. Voda v nich je opravdu horka (pry az 50 stupnu), takze jsme v kazdem vydrzeli maximalne 5 minut a museli jsme prebehnout do jineho. Nastesti byla docela zima a mrholi, takze je tepla voda velice prijemna. Do bazenku se nesmi potapet hlava kvuli nejake bakterii, tak to radeji dodrzujeme.
Nase cesta dal vede do Waipoua kauri forest, kde rostou i 2000 let stare Damrone Australske - druhe nejvetsi stromy na svete, hned za kalifornskymi Sekvojemi. Maji siroky a vysoky kmen a teprve ve velke vysce zacinaji chaoticky rust vetve. DsD tvrdi, ze v Panu prstenu na techto stromech bydleli Elfove. Videli jsme nejvetsi i druhy nejvetsi Damaron Noveho Zelandu: Tane Mahuta a Te Matuha Ngahere. Pripadal jsem si u nich jako trpaslik v pohadce.
Bylo uz docela pozde, tak jsme jeli k Kai Iwi Lakes, kde jsme chteli zakempovat. Bylo to tam ale docela blby a tak jsme to natahli zpet na vychodni pobrezi az k Waipu Cove, vyhlasene surfarske plazi. Budeme asi brzy potrebovat sprchu. Z Ngawha springs porad docela dost smrdime sirou....

utery 28.10.

Vstali jsme v 7. Venku trochu preselo, takze ze stanu jsme se vyhrabali az za hodinu. Nasnidali jsme se u stolecku se striskou a jeli se podivat na surfovaci plaz. Porad prselo a foukal docela studeny vitr. Vlny ale byli tak lakave, ze jsme do nich s DsD skocili. Ususili jsme se, sedli jsme do auta a vyrazlili smerem na Auckland. Dlouho jsme hledali misto na zaparkovani. V centrum jsou parkovaci automaty, tak jsme nechali auto asi pul hodiny chuze od centra. Zasli jsme na 2 hodinky na levny internet a pak jsme se podivali po outdoor obchodech. Koupil jsem si vyssi trekove boty a polartecove kalhoty na spani. Vasek a DsD koupili karimatky. V nasem oblibenem New World obchodaku jsme koupili jidlo na par dni dopredu. Nakup nam trval hodiny a pul - chvilku trvalo, nez jsme vymysleli, co koupit!
Docela jsme zmatkovali (hlavne asi ja - dneska ridic), kdyz jsme hledali vjezd na dalnici, a kdyz uz jsme na ni byli, musel jsem davat pozor, aby jsme z ni omylem nesjeli. Dojeli jsme az za Thames na poloostrove Coromandel. Postavili jsme stan kousek od silnice, protoze jsme nic lepsiho nenasli.
[boty za 150NZD v akci (sympatex a vibramem), kalhoty polartec 51NZD taky v akci, karimatky 11NZD; spolecne jidlo za 55NZD, ja jsem si jeste koupil za 60NZD; ptali jsme se v infocetru:na dalnicich se smi jen 100km/h]

domu - << kapitoly >>

Dalgliesh
CNW:Counter