Novy Zeland 2003-2004

29.10.-4.11. Coromandel, Urewera NP, Napier

domu - << kapitoly >>

streda 29.10.

Budik jsme meli na 7, ale skutecne jsme vstali, az kdyz na nas stan zatroubilo jedno z mnoha kolemjedoucich aut. Pak dokonce, to uz jsme byli skoro sbaleny, zastavil vedle nakladak a maly bagr a spousta chlapiku v reflexnich kombinezach zacalo pracovat na silnici hned u nas. Skocili jsme do auta a okamzite zmizeli. Stavili jsme se v Thames v info site, koupili za 1,5NZD mapu Kaureanga Valley a vyrazili na nas prvni velky trail (to je pry drsnejsi nez track). Autem jsme dojeli kam to slo: na Roadend carpark a pesku sli na horu The Pinnacles. Cesta zacinala podel potoka, pres ktery vedly brody a vysute provazove mosty. Slo se dlouho dokopce zkopce pralesem kde obcas vykoukli i Damarone. Posledni cast teste pod vrcholem jsme lezli po ctryrech. Byl to pekny vylet, ale delsi nez jsme cekali. Celkem to bylo 14km s prevysenim ze 170m do 759m. K veceru jsme jeli na sever k mestecku Coromandel a odbocili na silnici 309 smerem k Whitianga. Zastavili jsme na parkovisti u zacatku Waiau Kauri Groove. Uvarili jsme ryzi s houbovou omackou a cibuli, mnam, mnam, a kdyz jsme zacali potme stavet stan, zastavil u nas policajt. Ptal se, jestli jsme OK a popral nam dobrou noc.

ctvrtek 30.10.

Rano u nas zastavil bus veselych a pratelskych duchodcu. Rychle jsme se dobalili a jeli se podivat na Waiau Waterworks. Stalo to 8NZD, ale vydrzeli jsme tam pres 2 hodiny. Byla tam spousta zajimavych hracicek s vodou i bez: vodni hodiny, riditelny vodotrysk, slapaci kola jako strikacky... Docela jsme si zafandili pri zavodu lodicek v takovem rozmanitem kanalku, proste jsme byli jako mali kluci. Odpoledne jsme projeli zbytek 309-ky, mrkli jsme do Whitiangy - chteli jsme na internet, ale stal 8NZD, a chteli jsme koupit bodyboard na surfovani, ale stal 200NZD nejlevnejsi. Zajeli jsme do Hahei, a protoze je pekne hnusne, zaplatili jsme 19NZD/os za backpacker. Na sestou jsme pelasili na Hot Water Beach. Byl odliv, a to je idealni cas na diru na plazi. Na Hot Water Beach totiz vyveraji pod piskem termalni prameny, a kdyz si na spravnem miste vykopete diru (poznate to podle tepleho nebo alespon mokreho pisku), natece vam tam voda az 64 stupnu tepla. Nastesti se pro nas uvolnili uz hotove bazenky, jinak by jsme byli bez lopaty nahrany. Vydrzeli jsme tam az do konce, kdy uz v mori zase zacala stoupat voda a priboj zaplavoval bazenky lidem okolo. I my jsme meli co delat, ale vydrzeli jsme nejdele. Vecer jsme zhruba naplanovali nasi dalsi cestu, vychrupli 2 pivka a zahuceli do postele (parada, proti stanu!).
[Vecer jsme se divili, ze prestoze je mesic ve tvaru "C", tak dorusta... trochu jsme si o tom popremysleli, a je to tak! :-)]

patek 31.10.

Snidali jsme jako kralove - u stolu, s cajem z horky vody z automatu, proste luxus. Dopoledne jsme se sli podivat na Cathedral Cove. Voda je skutecne studena, ale na chvilku jsem tam vlezl. Mel jsem i masku a snorchl, tak jsem si prohlidl skaly i pod vodou, ale nic prevratnyho. Odpoledne jsme se jeste jednou podivali na Hot Water Beach. Dali jsme svacu a podivali se, jak vypada plaz, kdyz neni odliv. Nase mistecka byli skoro 2m pod vodou. Cestou na Waihi jsme se jeste stavili na plazi u Opoutere. Vasek s DsD tam sezrali asi 6 cerstvych, ale syrovych skebli, ktere nasli na plazi. Uvidime, jak to ztravi. Kousek pred Katikati jsme nasli odpocivadlo, kde navarime a snad i zakempujem. Je to vedle kiwi-plantaze. Par kiwi lezi i na ceste. Vasek, kdyz prochazel okolo auta, hrozne zaklel: "Kurva, slapl jsem do kiwi!" a zacal si cistit podrazku svy boty. V Cechach asi clovek casteji slapne do neceho jineho...

sobota 1.11.

Rano nas neustale budili kohouti, kteri, buh vi, kde se vzali, chodili kolem naseho stanu. Kolem osmy jsme vstali a dali temer kultirne snidani u stolu odpocivadla. Kousek za Katikati jsme se stavili v Morton Estate, kde jsme zasli na ochutnavku vina, Stravili jsme tam skoro hodinu. Majitel hodne mluvil, obcas i trochu vina nechal ochutnat, a tak jsme nakonec i jednu lahev koupili: koreneny tramin za 16NZD. Stavili jsme se v Tauranga na internet v domeni, ze v takovem velkem stredisku bude lenvy. Pod 6NZD jsme se ale nedostali, tak jsme dali jen hodinku. Taky jsme se rozhoupali k zabookovani trajektu na jizni ostrov a byl uz nejvyssi cas. Na cestu Wellington -> Picton jsme uz nesehnali nejnizsi tarif (maji normalni, save a ultra save), tak jedeme alespon v noci 22.11. v 1:30 rano za 225NDZ: 3 lidi + auto. Zpet jedeme, k velkemu prekvapeni pani v infocentru, o zdejsi Vanoce 25.12. v 19h za 160NDZ, dva lidi + auto (ultra save). DsD planuje 22.12. letet z Christchurch a pak z Auckladnu domu.
Nasvacit se a trochu pocumet na pekny holky a prachaty mladiky v nadupanych autech jsme zajeli na plaz Mount Maunganui. Pekne se zkazilo pocasi, takze tu klepeme kosu (a to rano bylo vylozene vedro!). Navecer jsem jeli do Te Urewera NP. Poslednich 50km byla prasna cesta, ktera se navic hodne kroutila. Po ceste jsme potkavali kone, ktery se volne prochazeli po silnici, srnka nam bezela pres cestu a jednou pred nami asi 1,5km bezel zajic. Do parku jsme dojeli o dost pozdeji, nez jsme predpokladali, a tak jsme zakempovali v prvnim DOC kempu u cesty (Mokau Landing). V noci byl hrozny vitr. Nas stan se kroutil a upel. Obcas i sprchlo, takze jsme ve stanu meli neprijemne vlhko.

nedele 2.11.

Dnes zacal nas prvni dvoudenni trek. Chteli jsme jit prvni cast ctyrdenniho treku okolo jezera Waikaremoana z Onepoto pres Panekiri Hut do Waiopaoa Hut, kde je i kemp. Zpet do Onepoto jsme chteli druhy den po stejne trase. Jeden smer je psany na 9 hodin, tak jsme chteli vyrazit brzy. To se nam samozrejme nepovedlo. Nejdriv jsme se zdrzeli v Infocetru - tam jsme zatajili, ze jdeme na tento trek, aby nam nechteli rezervovat Hut nebo camp (za 14NZD/os), a pak nam samozrejme dlouho trvalo se na cestu sbalit. No to da preci rozum, ze to neni jen tak. Vyrazili jsme az v pul dvanacty. Cesta vedla nejdriv 600m vzhuru a pak nahoru a dolu podel vysokeho a prikreho srazu, odkud byli nadherne vyhledy na jezero pod nami. Foukal sileny vitr a obcas sporchlo. Nastesti vitr, ktery se hnal vzhuru po srazu, vetsinu deste zvedal nad nas, takze na nas prselo jen minimalne. Cesta byla casto pekne bahnita. Po treti jsme dorazili k Panekiri Hut. Bouda byla prazdna. Dali jsme v ni hodinku jidlo a odpocinek. Me a DsD se uz dal vubec nechtelo a nakonec jsme prekecali i Vaska, ze tu prespime. Sli jsme se jeste kousek projit a potkali jsme dalsi 2 lidi, kteri tu take prespali (na rozdil od nas za 14NZD). Nakonec se z nich vyklubali cesi, kteri pracuji na sadech v Hawke's Bay a budou na Zelandu jeste 9 mesicu. Spani bylo prepychovy - na postelich s matracemi. K ranu byli 2 stupne nad nulou, tak jsem alespon vyzkousel sve nove kalhoty do spacaku.

pondeli 3.11.

Vstali jsme pred sedmou a vyrazili na cestu zpet do Onepoto. Zase hrozny vitr a neprijemne bahno, ale bez deste. Pred 12 jsme byli u auta a byli jsme docela mrtvi. Nejak prd vydrzime. Jeli jsme si tedy odpocinout k mori. Sjeli jsme k Waiaroa. Bylo ale hnusne a tak jsme se (jak je nasim zvykem v takovem pocasi) jeli vykoupat do termalnich bazenku Morere Hot Springs. Tam jsme prebihali mezi horkym a studenym bazenkam jako v saune. Na vecer jsme zakempovali na odpocivadle 30km za Wairoa smerem na Napier. Moc pekne mistecko skryte za kopeckem.

utery 4.11.

Rano jsme nikam nepospichali, v klidu jsme se nasnidali, sbalili a vyrazili do Napier. Auto jsme nechali na Napier Harbour Bluff - skala 100m vysoka primo nad pristavem. Odtud jsme chvilku pozorovali, jak nakladaji lod, pozdeji jak vyplouva z pristavu a jak ji musi remorker pomahat vymanevrovat od mola. Ve meste jsme zasli na Internet (5NZD/h) a nakoupit do Warehouse. Koupili jsme si konzervy a susenky, a konecne jsme objevili bodyboard za 30NZD - uz ho tedy mame a uz nam prekazi v aute. Navecer jsme prejeli do Taupo a zakempovali v bezplatnem kempu Raids Farm.

domu - << kapitoly >>

Dalgliesh
CNW:Counter