Novy Zeland 2003

3.12.-10.12. Arthurs Pass, Ledovce, Mt Aspiring NP, Queenstown

domu - << kapitoly >>

streda 3.12.

Dokopali jsme se k casnemu vstavani a v pul devate jsme prijeli k infocentru. Bylo mi jasny, ze je to nadlouho a zasel jsem na pul hodky na internet. Do "honest box"u jsem hodil 2NZD. Dnes mame v planu vylezt na Avalanche peak. Bude to celkem asi jen 6km, ale prevyseni 1100m. Zabalili jsme si lehke batuzky, dal jsem si do infocentra dobit akumulatory (tady koukali jeste vic prekvapene, zvlast, kdyz jsem rekl, ze se nabijeji 18 hodin) a po jedenacte jsme vyrazili opravdu strmym stoupanim z udoli Arthurs Pass. Potkali jsme jednu slovenku s nemcem. Po chvilce se nas zeptala, kdy jsme byli na Ruapehu. Poznala totiz DsDckovi hulky, ktere si "pujcil" v jedne opustene boude v lyzarskem strediku Whakapapa prave na Ruapehu. Pry tam sezonu pracovala jako instriktorka lyzovani. Rikala, ze nic moc penize ani lyzarske podminky - casto je mizerne pocasi a vleky cely den stoji.
Na Avalanche peak jsme vylezli za necele 2 hodiny. Sedelo tam par lidi a mezi nimi chodili a loudili papousci Kea. Jsou ohromni a hrozne otravni. Kdyz je clovek odezene, vrati se za minutku zpet a jeste vic si dovoluji. Vaskovi si jeden sedl na batoh, tahal za popruhy a snazil se dostat dovnitr. Je zakazane je krmit a vsude jsou videt cedule: "do not feed the Kea". Kdyz jsme se pokochali vyhledy na okolni zasnezene kopce, jeden dokonce s ledovcem, vratili jsme se zpet do udoli. Udelali jsme jeste malou odbocku k vodopadu, ktery je 130 metru vysoky. Je opravdu pekny, ale bylo u neho jako ve sprse. Vitr bral kapicky vody a roznasel je po srokem okoli.
Vecer jsme jeste zasli na chvilku na Internet, uvarili veceri a zajeli zakempovat na nase mistecko u trati. Zitra se ma odpoledne kazit pocasi, a tak jsme si dali budicek na neskutecnych 4:30...

ctvrtek 4.12.

... a opravu vstali. Vse slo jako po masle, takze jsme v 6:15 vyrazili na trek na Mt Cassidy a B'Limit - opet pekne prevyseni pres 1100m. Byla to podstatne horsi cesta nez vcera. Kdyz jsme vylezli nad hranici lesa, tak se nam ztratila a museli jsme lezt po skale, kudy to slo a kde se nam zdalo, ze by mohla by cesta mohla pokracovat. Nakonec jsme cas od casu nasli postavenou mohylu z kameni. Ty nas dovedly az na Mt Cassidy. Vasek a DsD si na jednom umrzlem snehovem poli vyzkouseli macky, ktere si koupili ve Wellingtonu. Jako mali kluci behali nahoru a dolu.
Puvodni plan byl dojit az na vrchold Temple. Sli jsme chvilku po skalnatem hrebenu, ale teren byl horsi a horsi, a kdyz to zacalo byt "vohubu" radeji jsme toho nechali a sklouzli se po snehu do lyzarskeho strediska Temple Basin Skifield. Klesli jsme az na silnici a po ni jsme se vratili k autu. U auta jsme diky rannimu brzkemu startu prisli uz ve tri. Meli jsme jeste hromadu casu na prejezd k ledovcum Franz Josef a Fox Glacier.
Po ceste jsme se stavili v Hokitika vypalit fotky z fotaku na CD. Uz par dni jsem totiz musel setrit, protoze mi ve fotaku dochazelo misto. Vytahl jsem CD, na kterem uz mam vypalene 2 serie fotek a zdesil jsem se, kdyz jsem videl, jak je podrene z toho, jak ho nosim porad v batuzku. Mam ho sice v krabicce, ale v te tenke a ta jak se prohyba, obcas se dotkne CDcka v sobe. Myslel jsem, ze mam po vsech fotkach az do Rotorua, to bych se asi posr... Fotky se z nej nastesti podarilo nacist... Uff. Vse jsem prepalil na zalozni CD a to jsem prilepil v aute do kuftru.
Asi 15km pred Franz Josef Glacier jsme nasli nadherne odpocivadlo se zachody a pitnou vodou. Vyklubal se z nej DOC kemp (kde se musi platit 5NZD/os - ty se hodi v obalce do kasicky a ustrizek z obalky se vystavi v aute), tak jsme radeji popojeli o 5km dal na jeden placek u silnice.

patek 5.12.

Dneska jsme si pospali do pul desate. Potrebovali jsme dospat vcerejsek a taky se nikomu nechtelo ven do deste. Kolem poledne jsme prijeli do Franz Josef Glacier. Vasek a DsD stravili 2 hodiny v infocentru a ocumovali tam ohromny plasticky model masivu Mt Cook, kde jsou nadherne videt i oba ledovce. Ja skocil na internet k Fregs Kayak, ktery chvali v pruvodci. Je to pekny cerveny autobus ve kterem je asi 7 pocitacu. Ja jsem se rozvalil dozadu na petku. Hrali Morcheebu a bylo tam hrozne fajn. Pak jsem se vratil za kluky. Dali jsme jidlo a pockali do tri na novou predpoved pocasi. Jeste zitra ma byt hnusne, pak se to ma zlepsit. Jeli jsme se podivat k ledovic Franz Josef. Je to asi pul hodinky pesky z parkoviste kousek od vesnicky. Jde se po sirokem udoli, kam ledovec sahal jeste pred 70 lety. Sli jsme dal z boku ledovce po kamenne suti a az po chvili jsme zjistili, ze je pod kameny led, takze jsme byli na ledovci, ani jsme o tom nevedeli. Dosli jsme az k "cistemu" ledovci. Od organizovanych vyprav byly v ledu vykopane schody, ktere ale ukrutne klouzaly. Vasek a DsD obuli macky a hrave vybehli na ledovec. Ja se mezitim potloukal u ledovce. Objevil jsem malou jeskynku, vlezt pod led jsem se ale bal. Navecer jsem jeste jednou zaskocil do cerveneho autobusu a hodil na internet nejake nove vypalene fotky. Kluci mezitim hrali v aute sachy. Dnes bylo cely den zatazeno a vzdy tak dvakrat do hodinky kratce sprchlo. Vecer se ale rozprselo poradne. Staveni stanu byla opravdu lahudka.

sobota 6.12.

Proprselo celou noc, nas stan s tim mel docela problemy a my s nim. U sten se nam delaly louzicky a na DsD kapalo ze stropu. Rano nastesti prset prestalo, tak jsme stihli trochu ususit spacaky, taky vylit a ususit stan. Jeli jsme se podivat na Fox Glacier. Pocasi nebylo na zadny velky trek (to snad zitra bude), tak jsme se sli podivat jen na celo ledovce a pak na Challet Lookout. Po ceste jsme sli okolo Rock Bivouac, neco jako jeste trochu horsi Dry Rock Shelter. Vasek si delal srandu, ze by to mohl byt nas O'byvak. Spat by tam ale nechtel. Vecer jsme zastavili na jednom placku u silnice, hezky na slunicku s vyhledem do udoli a uvarili. Zatim vzdycky varil DsD, ale dneska se zacal cukat, takze jsme museli navarit ja a Vasek. Uvarili jsme ryzi s cibulkou a s houbami z konzervy. Dali jsme do toho jeste trochu horcice. Napadl nas jeste banan, med a ananas z konzervy, aby to bylo hnusny a priste varil zase DsD, ale nastesti jsme si to rozmysleli. Zakempovali jsme nekde mezi vesnickami Franz Josef a Fox Glacier.

nedele 7.12.

Na dnesek jsme naplanovali vystup na Alex Knob, ze ktereho je vyhled na ledovec Franz Josef a take na Mt Cook a velkou cas jiznich alp. Chtelo to ale vyrazit brzy (pozdeji se tvori nad horami mraky) a to se nam nepovedlo. Vstavali jsme sice v 6:30, ale na trek jsme po snidani, baleni a prejedu autem vyrazeli az v 9:30. Mraky se uz honily. Nad nami hucel jeden vrtulnik za druhym s prachatymi turisty, kteri maji na vyhlidkovy let. Sprintovali jsme nahoru a ... nestihli. Po ceste jsme ledovec videli alespon z Christmas View (takovy vanocni darek), nahore uz jen pres mlhu a pak uz vubec. Dali jsme svacu, kecali a cekali, dokud nas nevyhnal destik. Vratili jsme se zpatky do Franz Josef a skocili na hodku do meho oblibeneho internet cafe. Navecer jsme se jeste jeli podivat k jezeru Matheson, odku by mel byt nadherny pohled na Mount Cook. Samozrejme vidime prd, protoze je vsechno v mracich. Zakempovali jsme kousek od naseho dalsiho pokusu o vyslap na vyhlidku na ledovec, tentokrat Fox Glacier. Behem vareni jsem s DsD rozjel sachovou particku. Vasek na nas koukal. Vetsinou se udrzel, obcas se ale, kdyz videl nasi hru, chytnul za hlavu. Po skonceni (DsD vyhral :-( nam musel ukazat, co vsechno jsme zahrali spatne. Slibili jsme si ze zitra v 7 vyrazime priraveni na trek a zalehli.

pondeli 8.12.

V 7 hodin jsme opravdu sedeli v aute sbaleni, pripraveni a jeli jsme na start treku. Ten jsme ale nemohli najit!? Jezdili jsme 10 minut a pak jsme se radeji vratili k infocentru ve Fox Glacier a mrkli na mapu. Pak uz jsme to trefili. Samozrejme jsme predtim kolem toho 2x projeli, ale cedule byla chytre schovana mezi stromy. Bylo u ni i varovani, ze trek neni prilis upraveny a je vhodny pouze pro fyzicky zdatne a dobre vybavene turisty. To jsme jeste netusili, kolik je v tom pravdy. Cesta vedla pralesem mezi hustym porostem skrz ktery se propletaly liany. Prekracovali a podlezali jsme padle stromy, prochazeli bahnem a klouzali po mokrych korenech. To vse v ohromnem spechu (aby jsme nahore nedopadli jako vcera) a se stale vzrustajici nasranosti - te pridalo i obcasne bloudeni. Za necele 2 hodiny jsme se prosekali az na Mt Fox. Sli jsme ale jeste kus, ted uz po travnatych kopcich az na jednu skalku, ze ktere byl nadherny vyhled na ledovec Fox Glacier. Obcas se mezi mraky ukazaly i Mt Cook a Mt Tasman v cele sve krase. Cekala nas pak jeste cesta dolu, ktera byla jeste narocnejsi, nez nahoru. Radost z toho, ze uz jsme u auta zkazilo "jen" to, ze neslo nastartovat. Nechali jsme totiz svitit svetla a baterka ted byla uplne prazdna (jak tady pry rikaji flat -placata). Zkouseli jsme to asi 1,5km z mirneho kopce roztlacit, ale ani si neskrtlo. Stopli jsme par aut, ale nikdo nemel startovaci kabely. Nakonec jsem musel zajet stopem do Fox Glacier a manik z autoopravny nas prijel za 35NZD nastartovat.
Na vecer jsme jeli dal na jih k Wanaka. Stavili jsme se v Haastu nakoupit, ale je to hrozna prdel, takze tu maji draho. I benzin, ktery jsme ve Foxu nabrali jen na dojeti sem je tu jeste drazsi (1,21/l). Bereme tedy zase minimum na dojeti do Wanaka. Kousek pred jsme zakempovali na peknem placku a utahani jdeme spat pred jedenactou. Ani sachy jsme nedali (i kdyz Vasek by si urcite dal). Dnes vecer je nejak teplo. Je to hrozny nezvyk, ale je to velice prijemne.

utery 9.12.

Rano jsme dojeli do Wanaka. Vasek a DsD si v infocentru naplanovali dvoudenni trek v Mount Aspiring NP. Me se moc nechtelo, radeji bych dal 2 treky ve Fiordlandu. Kluci ale chteli do Aspiringu. Domluvili jsme se, ze s nima nepujdu a pojedu se radeji podivat na den do Queenstownu. Hodil jsem je na zacatek treku do Raspberry Creek. Vedla tam 30km dlouha cesta s asi peti brody. U prvniho jsem zavahal (trochu me postrasila cedule, kde na prekonani brodhu doporucovali pohon 4 kol), ale nase takrka obojzivelna Toyota Corona to zvladla. Jel jsem zpet pres Wanaka, kde se na plazi opaluji lidi a nad nimi na lampach visi plakaty Jeziska a sobu - predvanocni pohoda. Poprve me v infocentru odmitli nechat nabijet akumulatory a dost me tim zaskocili (nasrali).
Cesta do Queenstownu vedla nejdrive po rovine, pak se zarizla do kanonu Kawarau River. Zastavil jsem se u vyhlidky na most, ze ktereho zrovna skakali na bungee a u vyhlidky na elektrarnu Roaking Meg. V rece tece docela dost vody a jsou tam pekne karfijoly, jeste drsnejsi nez v Salsach Klamm v Rakousku - obcas tu potkavam auta s kajacky na strese. Queenstown je male mestecko - takove letovisko s hotylky ve strani u tmave modreho jezera Wakatipu, ktere je sevrene mezi ohromnymi horami. V cetru byla zacpa. Mel jsem docela problemy se promotat pres zdejsi kruhove objezdy. Dal jsem si hodinovy odpocinek na plazi a pak vyrazil do mesta. Centrum je plne kavarnicek, baru a obchudky. Na vecer jsem vylezl do ulicek ve strani, sedl jsem si na vyhlidce a koukal na zapad slunce. V noci jsem se jeste jednou podival do centra, ale ulice uz byly skoro prazdne a zabava byla slyset jen z baru - a na to ja nemam penizky. Nasel jsem od 21 do 23 happy hours na internetu (2,5/h), ale za hodinu a pul po mne chteli 4,5NZD, uz jsem ani nepatral po tom, proc. Po jedenacty byl Queenstown uz uplne mrtvy, tak jsem sedl do auta a vyjel za mesto hledat misto na spani. Zaparkoval jsem u silnice, sklopil sedacky, zkroutil jsem se do auta a usnul.

streda 10.12.

Vstaval jsem v 8 a jel jsem se nasnidat na plaz do Queenstownu, kde jsou stolecky a zachody s pitnou vodou. Skocil jsem jeste na hodku na internet za 2,5 (happy hours jsou i od 9-11 dopoledne) a vyrazil s Mimonem na vylet na Queenstown hill. Z vrcholu byl pekny vyhled na cele okoli. Sedel jsem tam skoro 2 hodiny, jedl, kochal se a precetl jsem si (z Internetu vytisknuty) denik Karla a Petky z jejich cest po Mexiku a Guatemale. Jestli mate chut se podivat na zazitky opravdovych dobrodruhu, kouknete na jejich denik. Pak uz byl cas na cestu zpet do Mount Aspiring NP. Ve Wanaka jsem vzal benzin (tahle cesta me stala pres 30NZD - to bylo vic, nez jsem cekal) a na osmou jsem se vratil do Raspberry Creek. Kluci tam dorazili docela ztrhani. Pidarilo se jim ale vylezt na Mt French, takze byli spokojeni. Na noc jsme zajeli na mistecko, kde jsme spali v pondeli.
[Trek na Queenstown hill (6km, 400m prevyseni)]

domu - << kapitoly >>

Dalgliesh
CNW:Counter