Novy Zeland 2003

11.12.-15.12. Fiordland NP, Puzzling World Wanaka

domu - << kapitoly >>

ctvrtek 11.12.

Dnes jsme prejeli z Wanaka do Te Anau do "vstupni brany Fiordlandu". Po ceste jsme se stavili na par hodin v Queenstownu. Na plazi jsme napsali par pohledu, a jeli jsem se podivat na vyhlidku na Queenstown do ulicek ve strani. Na vecer jsme dorazili do Te Anau. Stihli jsme jeste pred sestou otevrene infocentrum. Odecetl jsem si z mapy na stene par bodu do GPSky a pak me slecna vyhodila slovy:"...nechcete si jeste neco koupit, my uz zavirame!". Ubytovali jsme se v kempu za 9/os a vyprali. Po deseti dnech bez kempu se nam trochu nahromadilo spinave pradlo a mirne jsme preplnili pracku. Nektere veci byly po vyrani jeste spinavejsi, nektere zustali od praciho prasku. Hodili jsme pradlo susit na snuru a nechali ho tam celou noc. Snad nesprchne. Uvarili jsme veceri, nechal jsem se od Vaska vyklapnout v sachach a sli jsem pomerne brzy spat. Zitra a pozitri totiz chceme dat dvoudenne Kepler Track, ktery je 60km dlouhy a je psany na 3 az 4 dny. Huty na treku jsou za 25NZD, co je dost. Navic Iris Burn Hut, kde by jsme potrebovali prespat je v patek plny a v sobotu se ma kazit pocasi. Rozhodli jsme se prespat na Forest nebo Hanging Sheltru. Jsou to emergency sheltery a smi se tu spat jen v nouzi. Risknem to, snad nas nikdo nevyhmatne.
[Kepler Track: Rainbow Reach - Control Gate - Dock Bay - Brod Bay - Limestone Bluffs - Luxmoore Hut - Mt Luxmoore - Forest Burn Shelter- Hanging Valley Shelter - Iris Burn Hut - Rocky Point - Rainbow Reach]

patek 12.12.

Vypadnout rano z kempu se nam podarilo skoro podle planu a v 10:10 jsme vyrazeli ze zacatku treku v Rainbow Reach. Za 9,5km nas mela podle mapy cekat Control Gate. Bali jsme se nejake kontroly, ktere bydeme tvrdit, ze nemame listek na zadnou hut, protoze jdeme jen na jeden den, a horko tezko vysvetlovat nase velke batohy. Kontrola se zadna nekonala, tak jsme klidne pokracovali okolo jezera Te Anau k Brod Bay a pak zacali stoupat skoro 900m k Luxmoore Hutu. Cesticka je upravena a peclive udrzovana, takze vystup nam trval jen polovinu psaneho casu. Kousek od hutu je volne pristupna jeskyne, kde jsou uz po 50 metrech pekne krapniky. Dala se tam s nami do reci jedna americanka. Museli jsme zalhat, ze se jeste dnes vracime dolu. Kolem pul osme jsme dorazili na prvni shelter. Stoji na moc peknem miste a spat se v nem musi uplne bajecne. Po chvilce vahani jsme se rozhodli dojit na dalsi shelter, at to mame zitra bliz, i kdyz se uz nikomu slapat nechce. Vyrazili jsme tady dal, po 30 sekundach zacalo mrholit a za dalsi minutu zacalo poradne prset. Mazali jsme (za tu chvilku pekne promoceni) zpet a bylo rozhodnuto. Rozvesili jsme promokle veci, pripravili spani a ... no prece dali sachy. Sachovnici jsme nakreslili na DsDckovu karimatku. DsD me podruhe vyklep, jsem uplnej loser! Kdyz zadlo slunce, dali jsme budi na 6:30 a vytuhli.

sobota 13.12.

V 6:30 jsme opravdu vstali, i kdyz se nam vubec nechtelo. V shelteru se fakt spalo vyborne. Ja jsem radeji uz po sedme vyrazil napred, protoze jsem nechtel, aby nas nacapal nekdo, kdo by vyrazil brzy z Luxmoore Hutu. Taky ze jo. Pred pul osmou zahlidli kluci na hrebeni postavu, tak z shelteru doslova utekli. Navic na odpoledne predpovidaji trvaly dest, tak cim vic toho rano ujdeme, tim lip. Zacatek cesty az k Hanging Valley Shelteru je moc pekny. Vede po hremenu, ktery trvori breh fjordu - jedne zatoky jezera Te Anau. Pro Vaska, ktery videl fjordy v Norsku neni tenhle asi dost "fjordovaty". Ja jsem z nej ale uneseny, tak mi nechce kazit radost. Za Hanging Valley Shelterem (jak jsme koukali, i tady by se dalo spat, akorat to tu trochu smrdelo) zacala cesta padat do udoli do lesa k Iris Burn Hutu, takze se ztratily vyhledy a pribyly otravne sandflies. Udolim nas cekalo jeste nezajimavych a nekonecnych 20km. Nastesti nezacalo vytrvale prset, jak predpovidali, jen se cas od casu prehnala mala prehanka. U auta jsme museli das koupel v rece, protoze jsme byli pekne zpoceni. Stavili jsme se jeste v kempu pro DsDckovu zapomenutou baseballku, a taky jsme tam potaji skocili do sprchy. Na vecer jsme jeli k Milford Sound. Zastavili jsme asi 10km pred Homer tunelem v udoli mezi ohromnymi skalami, ze kterych teklo tisice vodopadu. Foukal tam opravdu silny vitr. Docela se k veceru rozprselo. Kdyz prselo "trochu min", zacali jsme stavet stan. Dest nas ale zahnal zpet do auta. Navic nesly zapichnout koliky, tak jsme kameny upevnili jen rohy. Od te doby prselo opravdu vydatne, takze se pak do promokleho stanu nikdo neodvazil a museli jsme vsichni tri "prespat" v aute. Bylo to docela drsny, co bych nam povidal.

nedele 14.12.

V noci jsem se kroutil na zadni sedacce zatlaceny sklopenymi prednimi sedackami az k operadlu. Kdyz jsem si chtel natahnout nohy, musel jsem si vzdycky na chvilku sednout. Rano Vasek rikal, ze si nepamatuje, ze by spal. Stan nocni pohromu v podobe prudkeho deste a silneho vetru podle ocekavani neprezil. Lezel rozplacly na zemi. Zlomily se mu 3 tycky a zbytek propichl tropiko. Pytliky na tycky a na koliky uletly uplne. Sbalili jsme, co ze stanu zbylo, s tim, ze ho musime dat behem dne dokupy, a vyrazili do Milford Sound. Fjord je pry nejhezci, kdyz prsi, a to se nam povedlo. Libil se nam ale vic, kdyz obcas na chvilku prestalo a bylo alespon neco videt. Byli jsme u Bowen Falls - vodopad, ktery po dopadu na zem strika ohromne mnozstvi kapicek, ktere pak vodorovne leti jednim smerem do neuveritelne vzdalenosti. Prosli jsme se kousek po pobrezi fjordu, mrkli a vyhlidku asi 50m nad vesickou, a vyjeli nazpet o Te Anau. Po ceste je v prusmyku Divide nastup na Roteburn Track, ktery konci az u Glenorchy. Ja a Vasek jsme udelali na 2 hodinky trek na Key Summit, na ktery se jde prave po Roteburn Track. DsD si mezitim v aute na chvilku pospal. Na vecer jsme dojeli do Queenstownu (po ceste jsme omotali zlomene tycku lepici paskou - snad to vydrzi) a skocili na 2 hodiny na happy hours na Internetu.

pondeli 15.12.

Rano jsme dojeli do Wanaka. Musel jsem skocit na 20 minut na Internet za 8/h abych napsal do deniku alespon jeden den. Vcera v Queenstownu jsem totiz stihnul jen pridat dve kapitoly a zbytek jsem promailovat a proICQoval. Skoro cely den jsme stravili v Puzzling Worldu v raji hlavolamu. Po vstupu se ocitnete v mistnosti kde na stolech lezi ruzne hlavolamy, muzete si kamkoliv sednout a zkusit, ktery chcete. Za 9NZD (cesi to dokazi i zdarma) si muzete prohlednout zajimave hologramy, kouli s plazmou, naklonenou mistnost, kde voda tece dokopce, mistnost, kde se u jedne steny zmansite a na druhe strane zvetsite, a nakonec si muzete projit bludiste, ktere je pry 1,5km dlouhe. Asi hodinu jsme vydrzeli listovat knizkami s hadankami a zrakovymi klamy. Kdyz jsme se toho vseho nabazili, udelali jsme v New Worldu nakup a hura do Mt Cook NP. Cestou jsme si vsimli odbocky na Clay Cliffs. Bylo uz pozde a meli jsme pred sebou jeste skoro 100km, ale zajeli jsme se na ne po asi 8km dlouhe prasne ceste podivat a stalo to za to. Byly to zajimave utvary - vysoke sloupy z bahna a pisku. Pred jedenactou jsme dorazili do Mt Cook. objeli jsme 2x vesnici, ale nenasli jsme misto na spani. Zapichli jsme to asi 5km od vesnice, stan jsme postavili mezi (a bohuzel i na) drny travy.

domu - << kapitoly >>

Dalgliesh
CNW:Counter