Novy Zeland 2003-2004

29.11.-2.12. Nelson Lakes NP, Westport, Greymouth

domu - << kapitoly >>

sobota 29.11.

Podle predpovedi z visitor centra ma byt 3 dny pekne, tak jsme si rekli, ze dame dalsi tridenni trek, i kdy jsme z Kahurangi pekne utahani. Koupili jsme si kazdy 2 lisky po 5 NZD na prespani v hutu. Daji se pouzit v jakomkoliv hutu. Nekde jsou potreba dva v nekterych staci jeden. My chceme jit pres Roberts Ridge na Angelus Hut a tam jsou potreba dva. Dal jsem si do visitor centra dobit akumulatory, ze si je v pondeli vyzvednu. Koukali divne, ale nechali mi je tam. Okolo jedne jsme dojeli na parkoviste pod Bushedge shelterem a vyrazili nahoru na Roberts Ridge. Slo se po vysokem hrebenu, okolo hluboka udoli, jezero Rotoiti a v dalce zasnezene vrcholky hor. Hrozne foukalo a nad hrebenem se celou dobu drzel mrak, i kdyz vsude okolo svitilo slunicko. Angelus Hut byl pomerne veliky a stal na brehu na pul zamrzleho jezera. Kdyz jsme k nemu dorazili, byl uplne plny. Nocleharnu obsadila jakasi skola, ktera tu byla na vylete. Kluci si jeste nasli dve mista, ja nakonec musel spat v kuchyni. Dostali jsme s Vaskem chut na sachovou particku, ale nemeli jsme figurky ani sachovnici. Jako figurky nakonec poslouzili DsDckovy mariasove karty. Vymysleli jsme, ktera karta bude ktera figurka a hralo se bez sachovnice. Vypadalo to komicky, kdy mi treba Vasek bral zelenou sedmockou (strelcem) zaludovou osmicku (kone). Kdyz jsme pak vecereli, prisedla si druzna novozelandska rodinka a zacala s nami konverzovat. S jejich dcerami (odhadli jsme je na 13-15) jsme pak dali jednu infantilni karetni hru. Zacaly pak vyzvidat, jak se cesky rekne: "ty jsi uplne blbej", "ja umim cesky a ty ne" nebo "videla jsem na kopci ovci". Bylo zajimavy, jak si anglicky psali ceskou vyslovnost. Byla s nima docela sranda. Kdyz pak prisel jejich otec, rekla mu jedna "bolbej kluk...". Pred dvanactou jsem si ustlal v kuchyni, nekdo ale prisel a zacal si tam neco varit...

nedele 30.11.

... a rano me zase vzbudil clovek, ktery si zacal varit v 6 hodin. Po sedmy vylezli i kluci a dali jsme snidani. Pak vstali i novozelandani a holky nas pozdravili slovy: "ahoj, videla jsem na kopci ovci...". Venku bylo nadherne, na obloze ani mracek. Vyrazili jsme na Mt Angelus (2070mnm) asi 3 km vzdaleny od Hutu. Za hut jsme nakonec neplatili, takze nam kazdemu zbyly dva listky. Vylezt na Mt Angelus nam zabralo dve hodiny, zhora byl ale nadherny vyhled. Cestou zpet jsme se opet stavili na Angelus Hutu, nabrali vodu a trochu si odpocinuli. Hut byl prazdny, a tak jsem dal vklidu naostro sprchu venku u kohoutku. Asi za 5 minut prisli dva lidi. Sli od Coldwater Hutu, kam dnes vecer chceme dojit a rikali, ze je to nadherna cesta. Byla, ale pekne dlouha. K Coldwater Hutu jsme dorazili v pul osme a byli jsme pekne strhani. Hut je na moc peknem miste na brehu Rotoiti a nastesti byl prazdny (ma totiz jen 3 palandy). V jezere jsme dali kazdy velmi rychlou a velmi osvezujici koupel. S Vaskem jsem pak si zahral sachy. Tentokrat jsem si nakreslili figurky. Dali jsme si zalezet. Tyhle si totiz nechame a budeme je brat s sebou. Spat jsme sli po jedenacty, kdy uplne chcipla bateka. Nasli jsme tu svicky a dokonce 2 sirky. Skrtatko ale nikde nebylo a my jsme s sebou nic nemeli. I tento hut se obesel bez listku, takze nam porad dva zbyvaji, treba pujdou pouzit jinde.

pondeli 1.12.

Rano nas budily vodni taxi, ktere vozily lidi k nasemu hutu na zacatek jejich treku. V 10 se nam podle planu podarilo vypadnout. Sli jsme asi tri hodinky podel jezera a nakonec prislo stoupani k nasemu parkovisti. Stavili jsme se v infocentru pro nabite akumulatory a vyrazili na zapadni pobrezi do mestecka Westport. Silnice SH6 vede kanonem Buller Gorge. Vede pres nej nejdelsi lanovy most pro pesi na Novem Zelandu. 5 babek za vstup se nam ale dat nechtelo, a tak jsme se spokojili s vyhlidkou na nej. O kousek dal byla vyhlidka na sesuv pudy po zemetreseni, ktere tu bylo pred vice nez 30 lety - Earthquake slip. Posledni zajmavosti na teto silnici je Hawks Crag - skalni previs, pod ktery vede silnice. Je asi 8m nad hladinou reky a v roce 1926 byla pri povodnich zatopena. Po prijezdu do Westportu jsme se ubytovali v kempu, rychle vyprali pradlo, uvarili veceri a po osme jsme se jeli podivat na tuleni kolonii u Cape Faulwind. Tuleni se rozvalovali na kamenech, obcas nektery vlezl do vody a bylo zajimave pozorovat, jak i pri pomerne velkych vlnach ladne proplouva mezi skalisky u pobrezi. Vecer jsme v kempu dali po dlouhe dobe teplou sprchu a mrkli se na televizi na Bruce Willise a na zpravy s primym prenosem z popremierove party Pana Prstenu ve Wellingtonu.

utery 2.12.

Ve tri rano zacalo prset a vyhnalo to kluky ze stanu, protoze si na noc nesundali pradlo ze snury. Rano jsme stejne neco museli hodit do susicky. Mame zase prazdne kolo. Nechali jsme ho ve Westportu za 25NZD opravit a mezitim skocili za 6 na hodku na Internet. Dneska pocasi nic moc, presne podle predpovedi. Stavili jsme se v Punakaiki, kde jsou Pancake rocks - zajimave skalni utvary na brehu more a prosli jsme si asi tricetiminutovy okruh ve vetru a desti. Byly velke vlny a tak jsme videli alespon jeden vystrik - priboj narazi na previs a voda vystrikne dirou ve skale. Normalne se to deje jen za prilivu. Dojeli jsme do Greymouthu, udelali nakup v New Worldu a zasli jeste jednou na Internet. Tentokrat v McDonaldu za 5/h. Mezitim se udelalo krasne. Vyrazili jsme k Arthurs Pass, kde budeme spat a zitra udelame nejaky trek. Bylo hrozne pekne, jak se mezi kopci valely zbytky mraku. Do Arthurs Passu jsme dorazili vecer. Kluci sli omrknout nastenku infocentra, ja se sel podivat na Internet, ktery jsme zahledli z auta. Jsem totiz na Internetu v deniku porad o vic nez tyden pozadu. Nasel jsem zavreny stanek se suvenyry a u nej otevrenou mistnustku se ctyrmi pocitaci. Nikdo tam nebyl, jen cennik (5/h) a kasicka s napisem "honest box". Kdyz jsem to rikal klukum, tak se jen smali. Bylo uz docela pozde, a tak jsme jeli hledat misto na spani. Asi 7km smerem na Christchurch jsme nasli pekny place a postavili si stan. Mel jedinou chybu. Asi 100 metru od nej vede trat Alpine Expresu a v noci jezdilo docela dost nakladnich vlaku.

domu - << kapitoly >>

Dalgliesh